Juraj Špitzer: O Kruhovej obrane

zo zbierky esejí Kruhová obrana (Nadácia Milana Šimečku, Artforum, 2011)

Šimečka přemýšlí, uvažuje tak, jak to jiní nesvedou, a přesto mu každý porozumí. Tato knížka je jako přemýšlení před spaním, v němž člověk zhodnocuje den, který prožil.

Kruhová obrana to je představa obklíčené jednotky, které zůstala už jen možnost padnout nebo se vzdát.

Julius César zaznamenal ve svých zápiscích řeč jednoho z galských bojovníků, které obklíčil se svým vojskem ve městě Alésie:

Slovem vzdát se označujeme nejpotupnější otroctví. Je jenom slabostí ducha, ne statečností, neschopnost snášet nedostatek. Podívejte se na sousední Galii, ze které se stala provincie. Po úplné změně ústavního a právního řádu úpí v trvalé porobě s ohnutou šíjí pod hrozbou liktorských seker.

V myšlenkách Milana Šimečky jakoby zaznívala ozvěna dávné události. Byli a jsou řečeno tituly jeho děl Světelnými znameními nezničitelnosti duchovních, mravních a občanských hodnot, které po Obnovení pořádku v roce 1968 Milan Šimečka bránil proti jejich pošlapávání, neboť si zvolil Kruhovou obranu, nevzdat se.